Jak na věc


ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie

Sídlo ÚHKT: Dříve klášter, dnes nemocnice

    Biochemická oddělení se nejdříve zabývala hlavně chemickými, biofyzikálními a vazebnými vlastnostmi bílkovin a zaváděla nové metody na jejich charakterizaci. Značný rozvoj problematiky nastal po roce 1957 s nástupem profesora Hořejšího do funkce ředitele ústavu. Rozvinuly se metody na frakcionaci plazmatických proteinů včetně originálních separací pomocí Rivanolu. Kromě plazmatických proteinů se studoval hemoglobin s cílem vyrobit hemoglobinový infuzní roztok, hledaly se rozdíly mezi normálním a patologickým hemoglobinem a vyšetřovaly se anomální hemoglobiny u pacientů k upřesnění diagnózy. Začaly studie biochemie buněčné membrány, cytostatických efektů antagonistů kyseliny listové a polymerace fibrinogenu. Zaváděly se nové analytické metody.
    ÚHKT dostal do užívání budovu z roku 1902 (budova A), která byla součástí divizní nemocnice a má průčelí do ulice U Nemocnice. Dodnes je zde umístěna transfuzní stanice ústavu, imunohematologie a některé výzkumné biochemické laboratoře. Další část ústavu byla při založení v původně jednopatrové staré klášterní budově (budova B), která v 18. století sloužila jako vojenská nemocnice. V prvních letech existence ústavu byla v přízemí knihovna s dokumentací a některé laboratoře. Patro se stavebně upravovalo, aby zde mohlo pracovat klinické lůžkové oddělení s nejnutnějšími hematologickými laboratořemi. Malé stavby v blízkosti hlavních budov sloužily pro nezbytné technické vybavení.


Proč ÚHKT v roce 1952 vznikl a co byl tehdy jeho první úkol? 

    Hlavní část budov ústavu byla od jeho vzniku umístěna v historické části pražského Nového Města, založeného už v roce 1348 Karlem IV. V místech, kde byly v průběhu staletí budovány i bořeny církevní stavby, kde kvetl obchod, zakládaly se školy, žili a pracovali umělci, mají zdravotnická zařízení tradici víc než dvě století.
    I díky tomu je Ústav hematologie a krevní transfuze víc než jen nemocnice, a to jak pro pacienty s nádorovými onemocněními typu leukémie nebo myelodysplastický syndrom, tak pro nemocné s opravdu vzácnými poruchami krevní srážlivosti a krevních destiček.  
    Snaha zlepšit prostředí a péči o nemocné vedla v roce 1976 k vybudování jednotky intenzivní péče (JIP). Nejdříve byli moderními postupy léčeni pacienti s akutní leukémií a provedena byla i první alogenní transplantace kostní dřeně (1986). Následovaly převody autologních kryokonzervovaných kostních dření v roce 1990 a první transplantace kostní dřeně od nepříbuzného dárce v Československu (1991), která byla uskutečněna už na nově vybudovaném transplantačním oddělení. Klinické oddělení sloužilo navíc jako doškolovací pracoviště pro hematology z celé republiky a lékaři se podíleli na výuce v Institutu pro vzdělávání lékařů a farmaceutů.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00