Jak na věc


ústřední vojenská nemocnice praha 6

Hřbitov u kaple sv. Prokopa na Starém Brně

    Hřbitov u kostela sv. Václava byl zrušen v r. 1883, jeho plochu dnes částečně zaujímá sportovní hřiště.
    Ke kostelu sv. Václav byli v roce 1324 přifařeni i usedlíci kolem starobrněnského kostela Panny Marie, protože ten dostala v roce 1323 královna Eliška Rejčka a založila u něho svůj klášter cisterciaček. Kostel sv. Marie se tak stal kostele klášterním a přestal plnit svou funkci jako farní. Kostel sv. Václava na Starém Brně a jeho hřbitov plnil od r. 1324 funkci farního centra pro celé Staré Brno. V roce 1783 byl však i on zrušen a jeho hřbitov přičleněn zpět pod správu kostela Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí, který se po zrušení řádu cisterciaček v r. 1782 stal znovu chrámem farním. Hřbitov v místech dnešní Vojtovy ulice byl v roce 1855 a 1866 rozšířen a sloužil nejen obyvatelům Starého Brna, Bohunic a Starého Lískovce, ale od r. 1784 i nemocnici U sv. Anny, klášteru alžbětinek a klášteru milosrdných bratří.
    Kostel sv. Václava vznikl v neznámé době. V roce 1314 k němu byla přenesena farní správa od kaple sv. Prokopa a tím i hřbitov.


Hřbitov v Černých Polích

    Kaple sv. Prokopa stávala na dnešní Křížové ul. v těsné blízkosti domu č. 49. První písemná zmínka o kapli pochází z roku 1243, ale pravděpodobně vznikla už v polovině 11. stol. Kolem kaple vznikl hřbitov, na němž se pohřbívalo do r. 1784, i když od r. 1314 omezeně. Kaple byla zbořena v r. 1785.
    ústřední hřbitov se tehdy nacházel daleko za městem a od svého založení nese název ústřední hřbitov města Brna. Stal se skutečně veřejným městským hřbitovem pro všechny obyvatele města bez rozdílu farní příslušnosti, náboženského vyznání, sociálního postavení, národnosti či rasy. Pouze občané židovského vyznání měli a mají navíc možnost uložit svoje mrtvé i mimo areál tohoto hřbitova na speciální židovský hřbitov v Židenicích u Nezamyslovy ulice.
    Místo nich byl zřízen pro celé tehdejší město Brno velký hřbitov na sever od dnešní Antonínské ulice podél dnešní Kounicovy ulice. Byl několikrát rozšiřován, naposledy v roce 1866, takže dosáhl dvojnásobku své původní rozlohy (z původních 3 ha na téměř 7 ha). Na ploše tohoto bývalého hřbitova byl v r. 1897 postaven komplex budov kněžského alumnátu (dnes škola), část pozemku byla přeměněna na botanickou zahradu, část na dnešní Tyršův sad (po r. 1906) a zbytek dán k dispozici pro stavbu sokolského stadionu a Husova sboru na Botanické ulici.


Hřbitov u kostela sv. Václava na nároží dnešní Vídeňské a Vojtovy ul.

    Za přítomnosti starosty Gustava Morize Winterhollera byl ústřední hřbitov slavnostně otevřen v sobotu 3. listopadu 1883 a byla to slavnost smuteční, při které zde byl jako první pohřben desetiletý chovanec ústavu pro hluchoněmé Jiří Schimke, v české transkripci uváděný jako Šimek. Jeho hrob je dnes ve skupině 19, hrob č. 118.
    Obřadní síň nedaleko hlavní brány hřbitova byla postavena až v letech 1926-1927 podle projektu arch. Bohuslava Fuchse a arch. Josefa Poláška. Na svou dobu měla tato obřadní síň dokonalé technické vybavení.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00