Jak na věc


újč av čr - jazyková poradna

Dublety jsou stylově rovnocenné (typ kurz – kurs)

    Ve slovech s příponou vyslovovanou [-izmus] a ve slovech ve výslovnosti zakončených na [-zmus], [-zma] se za základní považují podoby se s, např. impresionismus – impresionizmus, romantismus – romantizmus, spasmus – spazmus, marasmus – marazmus, charisma – charizma.
    V roce 1994 byl k PČP vydán Dodatek (v akademických Pravidlech označovaný jako „pravopisná poznámka“), jímž se zpřesňují zásady psaní přejatých slov zejména řecko-latinského původu. Od tohoto roku je Dodatek nedílnou součástí Pravidel, otiskuje se na konci knihy.
    Ve slovech zdomácnělých, kde se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], se podoby se z považují za základní, tedy stylově neutrální. Lze je užít ve všech typech textů. Podoby se s mohou být považovány za základní v úzce odborných textech (např. chemických), v ostatních typech textů je jejich užití též náležité, ale stylově příznakové, například:
    U některých slov je možné užít tři možnosti: geodezie, geodézie, geodesie (nikoli však geodésie), stejně tak třeba kurziva, kurzíva, kursiva (nikoli kursíva), prezidium, prezídium, presidium (nikoli presídium), inzulin, inzulín, insulin (nikoli insulín).


Poznámka o shodě stylového příznaku

    Při práci s PČP je nutno dbát na to, že tato příručka neuvádí stylové příznaky slov, protože jde o práci zaměřenou na pravopis. Při hledání výkladů o významech slov, jejich stylové charakteristice či jejich skloňování a časování by uživatelé měli pracovat i s dalšími jazykovými příručkami, např. se Slovníkem spisovné češtiny pro školu a veřejnost nebo s Internetovou jazykovou příručkou.
    Ve slovech, u nichž se jako spisovná připouští dvojí výslovnost, [s] i [z], a PČP z r. 1993 uvádějí psaní dublet, se za slohově neutrální považují podoby se s: desén – dezén, diskuse – diskuze, disertace – dizertace, kasein – kazein, kasematy – kazematy, plisé – plizé, renesance – renezance, resort – rezort, režisér – režizér.


Přípona -ismus/-izmus (typ optimismus – optimizmus) a slova zakončená ve výslovnosti na [-zmus], [-zma] (typ spasmus – spazmus, charisma – charizma)

    PČP 1993 zavádějí u některých slov přejatých z cizích jazyků podoby odlišné od těch, které obsahovala PČP 1957 a jejich reedice. Psaní s v případech, v nichž PČP 1993 uvádějí v úvodní části (Pravopisná pravidla, Psaní slov přejatých) i v části slovníkové (Pravopisný slovník) jen z, je v souladu s Dodatkem k PČP rovněž správné. Mezi dubletami jsou však v některých případech stylové rozdíly. Uvedené příklady zachycují jen nejběžněji užívané výrazy, vzhledem k rozsahu nemohou být výčty úplné, nezachycují řadu odborných výrazů nebo odvozených slov, pro které uvedené zásady rovněž platí. Např. je uvedena pouze dezinfekce (ale stejně píšeme i dezinfikovat, vydezinfikovat, dezinfekční), gymnázium (gymnazista, gymnazistka, gymnazijní, gymnaziální), organizace (organizační, organizovat, zorganizovat, organizátor, organizátorka).
    Tři tečky – též „výpustka“ či „trojtečka“ (jedná se totiž o jeden znak, nikoli tři samostatné tečky) – obecně označují vynechání určité části textu, přerývanou nebo nedokončenou řeč.
    V souvislosti s třemi tečkami vyžaduje zvláštní pozornost psaní mezer. Doporučujeme zacházet se třemi tečkami jako s jakýmkoli jiným interpunkčním znaménkem: Tři tečky před slovem oddělovat mezerou, protože i po ostatních interpunkčních znaménkách následuje mezera, tři tečky následující za slovem připojovat bez mezery (např. … slovesa nedokonavá, která vyjadřují…). Na začátku věty, řádku nebo odstavce lze mezeru po třech tečkách vypouštět, pokud je řešení v celém textu jednotné.


Informace o příručce Pravidla českého pravopisu

    Při psaní výčtů používáme tří teček k naznačení vynechaných položek (viz Psaní výčtů). Po čárce před třemi tečkami píšeme mezeru, neboť by mezera patřila i před vynechanou položku. Za třemi tečkami před navazujícím interpunkčním znaménkem mezeru neděláme, stejně jako bychom ji nedělali, pokud by místo tří teček ve výčtu stálo jakékoli slovo (např. Koupil rohlíky, chleba, máslo, paštiku, …, prostě všechno, co potřeboval.). Pokud je z kontextu zřejmé, zda tři tečky naznačují nedokončenou položku výčtu, nebo několik vynechaných položek, lze z důvodu interpunkční úspornosti připojit tři tečky i za poslední vyjmenovanou položku výčtu. V takovém případě se čárka za třemi tečkami již nepíše: Koupil rohlíky, chleba, máslo, paštiku… prostě všechno, co potřeboval.
    PČP v současné době vycházejí ve dvou různých vydáních: ve vydání akademickém a školním. Školní vydání dnes vychází v nakladatelství Fortuna (dříve vycházelo též v nakladatelství Pansofia), akademické v nakladatelství Academia. Okruh probíraných pravopisných témat je u obou vydání prakticky totožný, liší se pouze koncepce a rozsah výkladu. Výklady ve školním vydání PČP jsou koncipovány s ohledem na školní praxi, tzn. jsou stručnější. V akademických PČP jsou u vybraných jevů výklady prohloubeny a rozšířeny. Pravopisný slovník školního vydání PČP obsahuje méně slovníkových hesel než slovník akademických PČP, v pravopisném slovníku školního vydání jsou v daleko větší míře uvedeny tvaroslovné údaje. Akademická PČP jsou na rozdíl od školního vydání doplněna o doporučená pravidla přepisu slov z cizích jazyků do češtiny, zpracovaná do přehledných transkripčních tabulek, a dále o seznamy zeměpisných jmen, rodných jmen a antických jmen.


Základní pravopisná podoba je se s (typ diskuse – diskuze)

    Tam, kde je v jednom slově spojeno více dubletních možností, je třeba dbát na to, aby se jejich stylový příznak shodoval, tj. aby se nemísily prvky vlastní stylově neutrální podobě s prvky stylově zabarvenými. Píše se tedy báze nebo base, ale ne báse ani baze; vízum nebo visum, ale nikoli vizum nebo vísum; laktóza nebo laktosa, ale nikoli laktósa ani laktoza.
    K: kazeta – kaseta, konzerva – konserva, konzervativní – konservativní, konzervatoř – konservatoř, konzul – konsul, konzulát – konsulát, konzultace – konsultace, konzumace – konsumace, koroze – korose
    Kromě vypouštění částí citací tři tečky nepřispívají k jednoznačnému vyjadřování, a proto by jejich užívání v odborných a administrativních textech mělo být střídmé.
    V poslední době se na trhu objevují též příručky označené jako „studentské vydání“. Nejde o další odlišné vydání PČP, nýbrž o označení cenově výhodné edice akademického vydání Pravidel.
    Ve slovech zakončených v 1. p. na skupinu vyslovovanou [-ns, -rs, -ls], v ostatních pádech a ve slovech odvozených se skupinou vyslovovanou [-nz-, -rz-, -lz-] jsou obě možnosti psaní rovnocenné, a to bez stylového rozlišení, například:


Jediná možnost psaní je se s (typ designovat, konsekuce)

    Pozn.: Po předponě latinského původu kon- se ve zdomácnělých slovech píše z i s; ve shodě se spisovnou výslovností se však ve slovech konsekrace, konsekuce, konsekvence, konsenzus, konsignace, konsonant a ve slovech od nich odvozených píše pouze s (viz bod bod 1.2).
    Vyjadřujeme-li třemi tečkami vypuštění několika vět ze souvislého textu, musíme výpustku oddělit mezerami z obou stran, a to z důvodu zřetelnosti (kdybychom napsali tři tečky za předešlou větu nebo její část bez mezery, nebylo by jasné, zda nejde jen o nedokončenou větu). V takových případech je vhodné výpustku vložit do závorek, např. Žil byl jeden mládenec a jmenoval se František. Jednou se rozhodl, že opustí rodný kraj a vydá se do světa. (…) A tak se Franta vrátil šťastně domů a oženil se s princeznou.
    Na současném knižním trhu jsou dostupné příručky s názvem Pravidla českého pravopisu (PČP) od různých tvůrců, nejen od autorského kolektivu Ústavu pro jazyk český (ÚJČ). Proto se od sebe mohou jednotlivé příručky s týmž názvem obsahově lišit. ÚJČ neručí za informace uvedené v publikacích, jejichž autory jsou jiné subjekty. V následujícím textu představíme PČP vydávaná kolektivem autorů ÚJČ. Právě tato PČP doporučujeme všem uživatelům češtiny.


Základní pravopisná podoba je se z (typ muzeum – museum)

    PČP zpracovaná ÚJČ dosud nejsou dostupná v elektronické podobě na internetu. ÚJČ není autorem webových stránek www.pravidla.cz, www.ocestine.cz a www.nechybujte.cz. Upozorňujeme, že neodpovídáme za informace o českém pravopisu, tvarosloví aj. na těchto adresách.
    D: dezaktivace – desaktivace, dezerce – deserce, dezert – desert, dezideratum – desideratum, deziluze – desiluse, dezinfekce – desinfekce, dezinformace – desinformace, dezintegrace – desintegrace, dezolátní – desolátní, dezorganizace – desorganisace, dezorientace – desorientace, dimenze – dimense
    Chceme-li tečkami znázornit vynechání znaků ve slovech, je možné použít více jednotlivých teček, např. známý sovětský kosmonaut G...... (Gagarin). Znak tři tečky se v tomto případě nepoužívá (viz Tečka).


Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z

    Ve veřejném mínění je značně rozšířen názor, že PČP se pravidelně (a často) aktualizují, ale není tomu tak. Zásadní obsahová a věcná úprava Pravidel, jíž byly zavedeny zatím poslední změny v některých pravopisných jevech, byla provedena v roce 1993. Od té doby vycházejí PČP prakticky v nezměněné podobě. Dílčí úpravy doznal jen pravopisný slovník školních PČP v roce 1999: byl rozšířen o cca 200 slovníkových hesel, převážně o přejatá slova. Za aktuální či platná PČP lze tedy považovat kterákoli Pravidla vydaná po r. 1993. Žádné další úpravy PČP se zatím nepřipravují.
    Za třemi tečkami často následují další interpunkční znaménka, která se za tři tečky připojují bez mezery (např. „Jestli si to nepřečteš, tak…,“ výhružně pravil Pepa.) – nikdy se však nepřipojuje další tečka (nikoli tedy jako čtyři tečky vedle sebe).

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00